Z Wikislovníku
Z praslovanského slova *morkъ, původní význam tma, temno, temnota. Při prvotním vymezování a formování češtiny byl význam přenesen na současný a původní zapomenut. V češtině se dochovala slova související s původním významem, např. mračit se nebo soumrak, více se však dochovala v jiných slovanských jazycích, např. chorvatské slovo mrak či polské mrok v původním významu.
[editovat] podstatné jméno
| Substantivum |
singulár |
plurál |
| nominativ |
mrak |
mraky |
| genitiv |
mraku |
mraků |
| dativ |
mraku |
mrakům |
| akuzativ |
mrak |
mraky |
| vokativ |
mraku |
mraky |
| lokál |
mraku |
mracích |
| instrumentál |
mrakem |
mraky |
- shluk vodních kapiček na obloze
- Po obloze plují mraky.
- podobný shluk jiného materiálu, přeneseně libovolné seskupení mnoha prvků (zvláště v plurálu)
- Za vozem se zvedl mrak prachu.
- Už tam čekaly mraky lidí.
- oblak