mrak

čeština

dělení

• mrak

etymologie

Z praslovanského slova *morkъ, původní význam tma, temno, temnota. Při prvotním vymezování a formování češtiny byl význam přenesen na současný a původní zapomenut. V češtině se dochovala slova související s původním významem, např. mračit se nebo soumrak, více se však dochovala v jiných slovanských jazycích, např. chorvatské slovo mrak či polské mrok v původním významu.

výslovnost

• IPA: [mrak]
•  mrak^{? • info}

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	mrak	mraky
genitiv	mraku	mraků
dativ	mraku	mrakům
akuzativ	mrak	mraky
vokativ	mraku	mraky
lokál	mraku	mracích
instrumentál	mrakem	mraky

význam

1. shluk vodních kapiček na obloze
   • Po obloze plují mraky.
2. podobný shluk jiného materiálu, přeneseně libovolné seskupení mnoha prvků (zvláště v plurálu)
   • Za vozem se zvedl mrak prachu.
   • Už tam čekaly mraky lidí.

související

• mračit se
• mračno
• mračný
• mrakodrap
• mrákoty
• soumrak
• smrákat se
• zamračený

synonyma

1. oblak

překlady

angličtina: cloud (en) finština: pilvi (fi) francouzština: nuage (fr) m italština: nube (it) ž, nuvolo (it) m

ruština: облако (ru) s, туча (ru) ž němčina: Wolke (de) ž polština: chmura (pl) ž srbština: облак (sr) m staroslověnština: облакъ (cu) m