objet

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔbjɛt]

homofony

• oběd

varianta

• obejet

dělení

• ob-jet

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

oznamovací způsob

Budoucí čas
Osoba	Singulár	Plurál
1.	objedu	objedeme
2.	objedeš	objedete
3.	objede	objedou

rozkazovací způsob

Osoba	Singulár	Plurál
1.	—	objeďme
2.	objeď	objeďte
3.	—	—

příčestí

Příčestí minulé
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	objel	objeli
mužský neživotný		objely
ženský	objela
střední	objelo	objela

Příčestí trpné
Rod	Singulár	Plurál
mužský životný	objet	objeti
mužský neživotný		objety
ženský	objeta
střední	objeto	objeta

přechodníky

Přechodník minulý
Rod	Singulár	Plurál
mužský	objed	objedše
ženský	objedši
střední

význam

1. jízdou okolo objektu se dostat za něj
   • Museli jsme objet velký balvan, který spadl na silnici ze skály.
2. vykonat jízdu kolem či po obvodu objektu
   • Petr na kole třikrát objel celé náměstí.
3. vykonat jízdu skrze několik míst
   • Poštovní doručovatel objel všechny okolní samoty.

související

• jet, jezdit

francouzština

výslovnost

• IPA: [ɔb.ʒɛ]  objet^{? • info}

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	objet	objets

význam

1. objekt, předmět, věc
2. předmět (dopisu či e-mailu)
3. cíl, účel

související

• objectif
• objection

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, rev. 2008-02-27, [cit. 2011-04-13]. Heslo objet.