ona

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔna]
•  ona^{? • info}

zájmeno (1)

• osobní

varianta

• vona (nespisovně, obecná čeština)

skloňování

pád	tvar
nominativ	ona
genitiv	jí, ní*
dativ	jí, ní*
akuzativ	ji, ni*
vokativ	—
lokál	ní*
instrumentál	jí, ní*

^*po předložce

- Pro množné číslo tvar ony (jde-li pouze o věci/lidi ženského rodu) a oni (jde-li o věci/lidi různých rodů).

význam

1. označuje osobu nebo věc ženského rodu, která vyplývá ze souvislostí
   • To udělala ona!

překlady

angličtina: she (en) finština: hän (fi) francouzština: elle (fr) němčina: sie (de)

hebrejština: היא (he) ruština: она (ru) švédština: hon (sv) lotyština: vīņa (lv)

zájmeno (2)

• osobní

varianta

• voni (nespisovně, obecná čeština)

skloňování

pád	tvar
nominativ	ona
genitiv	jich, nich*
dativ	jim, nim*
akuzativ	je, ně*
vokativ	—
lokál	nich*
instrumentál	jimi, nimi*

^*po předložce

význam

1. označuje osoby nebo věci středního rodu, které vyplývají ze souvislostí

překlady

angličtina: they (en) finština: he (fi)

švédština: de (sv)

zájmeno (3)

• ukazovací

skloňování

pád	tvar
nominativ	ona
genitiv	oné
dativ	oné
akuzativ	onu
vokativ	—
lokál	oné
instrumentál	onou

význam

1. odkazuje k osobě nebo věci rodu ženského, o které je řeč nebo která vyplývá ze (vzdálenějších) souvislostí
   • jít na onu místnost

zájmeno (4)

• ukazovací

skloňování

pád	tvar
nominativ	ona
genitiv	oněch
dativ	oněm
akuzativ	ona
vokativ	—
lokál	oněch
instrumentál	oněmi

význam

1. odkazuje k osobám nebo věcem rodu středního, o kterých je řeč nebo které vyplývají ze (vzdálenějších) souvislostí
   • po oněch slovech

polština

zájmeno

• osobní

význam

1. ona

slovenština

výslovnost

• IPA: [ona]

zájmeno

• osobní

skloňování

pád	tvar
nominativ	ona
genitiv	jej, nej*
dativ	jej, nej*
akuzativ	ju, ňu*
lokál	nej*
instrumentál	ňou

^*po předložce

význam

1. ona (3. osoba jednotného čísla)
   • Ona neprišla domov. – Ona nepřišla domů.