ono

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔnɔ]

zájmeno (1)

• osobní

varianta

• vono (nespisovně, obecná čeština)

skloňování

pád	tvar
nominativ	ono
genitiv	ho* jej, něj** jeho, něho**
dativ	mu*, jemu, němu**
akuzativ	ho* je, ně** jej, něj**
vokativ	—
lokál	něm**
instrumentál	jím, ním*

Poznámky

^*Kratší tvary ho a mu jsou příklonné, nemají zpravidla přízvuk a nelze je použít po předložkách.

^**Používá se po předložce.

- Pro množné číslo tvar ona (jde-li pouze o věci/lidi středního rodu) a oni (jde-li o věci/lidi různých rodů).

význam

1. označuje osobu nebo věc středního rodu, která vyplývá ze souvislostí
   • Hledám své dítě. Ono se ztratilo.

zájmeno (2)

• ukazovací

skloňování

pád	tvar
nominativ	ono
genitiv	onoho
dativ	onomu
akuzativ	ono
vokativ	—
lokál	onom
instrumentál	oním

význam

1. odkazuje k osobě nebo věci rodu středního, o které je řeč nebo která vyplývá ze (vzdálenějších) souvislostí
   • na onom místě

částice

význam

1. uvozuje větu jednočlenou
   • Ono prší!

překlady

angličtina: it (en)

ruština: оно (ru) švédština: den (sv), det (sv)

polština

zájmeno

• osobní

význam

1. ono

slovenština

výslovnost

• IPA: [ono]

zájmeno

• osobní

skloňování

pád	tvar
nominativ	ono
genitiv	ho*, jeho, neho**
dativ	mu*, jemu, nemu**
akuzativ	ho*, jeho, neho**
lokál	ňom*
instrumentál	ním

Poznámky

^*Kratší tvary ho a mu jsou příklonné, nemají zpravidla přízvuk a nelze je použít po předložkách.

^**Používá se po předložce.

význam

1. ono