onomatopoion
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ɔnɔmatɔpɔjɔn]
dělení[editovat]
- ono-ma-to-poion
podstatné jméno[editovat]
- rod střední
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | onomatopoion | onomatopoia |
| genitiv | onomatopoia | onomatopoií |
| dativ | onomatopoiu | onomatopoiím |
| akuzativ | onomatopoion | onomatopoia |
| vokativ | onomatopoion | onomatopoia |
| lokál | onomatopoiu | onomatopoiích |
| instrumentál | onomatopoiem | onomatopoii |
význam[editovat]
- (v jazykovědě) onomatopoické (zvukomalebné) slovo[1]
- (v jazykovědě) druh citoslovce, jehož forma víceméně věrně odráží zvuky reálného světa[2]
synonyma[editovat]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. Praha : Academia, 1997 (1998 tisk). Dotisk. ISBN 80-200-0607-9. Heslo „onomatopoion“, s. 543.
- ↑ ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda : přehled a slovníky. Praha : Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1946-0. S. 302.