plynout
Z Wikislovníku
Obsah |
[editovat] čeština
[editovat] výslovnost
- IPA: [plɪnɔʊ̯t]
[editovat] dělení
- ply·nout
[editovat] sloveso
- intranzitivní
- nedokonavé
[editovat] časování
[editovat] oznamovací způsob
| Přítomný čas | ||
|---|---|---|
| os. | sg | pl |
| 1. | plynu | plyneme |
| 2. | plyneš | plynete |
| 3. | plyne | plynou |
| Minulý čas | ||
|---|---|---|
| rod | sg | pl |
| m. | plynul | plynuli |
| ž. | plynula | plynuly |
| s. | plynulo | plynula |
[editovat] rozkazovací způsob
| os. | sg | pl |
|---|---|---|
| 1. | – | plyňme |
| 2. | plyň | plyňte |
| 3. | – | – |
[editovat] přechodník přítomný
| rod | sg | pl |
|---|---|---|
| m. | plyna | plynouce |
| ž. | plynouc | plynouce |
| s. | plynouc | plynouce |
[editovat] přechodník minulý
| rod | sg | pl |
|---|---|---|
| m. | (vy)plynuv | (vy)plynuvše |
| ž. | (vy)plynuvši | (vy)plynuvše |
| s. | (vy)plynuvši | (vy)plynuvše |
[editovat] význam
- (pomalu) téci, proudit
- Voda v řece plyne do moře.
- (přeneseně o čase) ubíhat, utíkat
- Roky plynuly a jeho dny se naplnily. Čas plyne.
- být důsledkem (něčeho), vyplývat
- A z toho plyne, že obžalovaný se činu nemohl dopustit.
