plynout

čeština

výslovnost

• IPA: [plɪnɔʊ̯t]

dělení

• ply-nout

sloveso

• intranzitivní
• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	plynu	plyneš	plyne	plyneme	plynete	plynou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	plyň	plyňme	plyňte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	plynul	plynula	plynulo	plynuli	plynuly	plynula
trpné	plynut	plynuta	plynuto	plynuti	plynuty	plynuta

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	plyna	plynouc	plynouce

význam

1. (pomalu) téci, proudit
   • Voda v řece plyne do moře.
2. (přeneseně o čase) ubíhat, utíkat
   • Roky plynuly a jeho dny se naplnily. Čas plyne.
3. být důsledkem (něčeho), vyplývat
   • A z toho plyne, že obžalovaný se činu nemohl dopustit.

překlady

1. téci

   • angličtina: flow
   • francouzština: couler
2. —
3. vyplývat

   • angličtina: ensue, follow

související

• uplynout
• vyplynout, vyplývat
• splynout, splývat
• plyn
• plynulý
• uplynulý