Z Wikislovníku
- pro·stře·dek, mn. pro·střed·ky
Původ je stejný jako u střed, praslovansky serda, serd- (v češtině přesmyk likvid a vloženo -t-), což bylo odvozeno od indoevropského *kerd- („srdce, střed“).[1]
[editovat] podstatné jméno
| Substantivum |
singulár |
plurál |
| nominativ |
prostředek |
prostředky |
| genitiv |
prostředku |
prostředků |
| dativ |
prostředku |
prostředkům |
| akuzativ |
prostředek |
prostředky |
| vokativ |
prostředku |
prostředky |
| lokál |
prostředku |
prostředcích |
| instrumentál |
prostředkem |
prostředky |
- nástroj, jehož pomocí nebo prostřednictvím je vykonávána nějaká činnost či dosahován účel
- Odvolání patří mezí právní opravné prostředky.
- Auto je pro něj prostředkem obživy.
- střed
- V prostředku destičky udělal dírku.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „střed“, s. 608.