remízek
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈrɛmiːzɛk]
dělení
[editovat]- re-mí-zek
etymologie
[editovat]Zdrobnělina substantiva remíz (odvozeného z francouzského remise) příponou -ek.[1]
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | remízek | remízky |
| genitiv | remízku | remízků |
| dativ | remízku | remízkům |
| akuzativ | remízek | remízky |
| vokativ | remízku | remízky |
| lokál | remízku | remízcích |
| instrumentál | remízkem | remízky |
význam
[editovat]- zalesněná část pole; malý lesík nebo shluk stromů na velkých polích, sloužící jako úkryt pro zvěř
- Spatřil jsem kometu, oblohou letěla, chtěl jsem jí zazpívat, ona mi zmizela, zmizela jako laň u lesa v remízku, v očích mi zbylo jen pár žlutých penízků.[2]
- Uprostřed řetězu lidí se rýsovalo husté křoví nebo lesík (byl to zaječí remízek), ale bylo tam tak ticho, tak docela ticho[3]
- Tlusté, sukovité bandasky, na které jsme si odpůldne schválně zašli do remízku, ležely vedle nás na mezi.[4]
synonyma
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ 1,0 1,1 Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2013-09-26]. Heslo remíz.
- ↑ Jaromír Nohavica: Kometa
- ↑ ČAPEK, Karel. Oplatkův konec
- ↑ RAIS, Karel Václav. V boudě