sestra

Z Wikislovníku

Obsah 1 čeština 1.1 výslovnost 1.2 dělení 1.3 etymologie 1.4 podstatné jméno 1.4.1 skloňování 1.4.2 význam 1.4.3 synonyma 1.4.4 překlad 1.4.5 související 1.4.6 fráze a idiomy 2 slovenština 2.1 výslovnost 2.2 podstatné jméno 2.2.1 skloňování 2.2.2 význam 2.2.3 synonyma 2.2.4 související 2.2.5 fráze a idiomy 3 poznámky

[editovat] čeština

[editovat] výslovnost

• IPA: [sɛstra]

[editovat] dělení

• se·stra, ses·tra, sest·ra, mn. se·stry, ses·try, sest·ry

[editovat] etymologie

Ekvivalenty lze najít ve všech slovanských jazycích. Praslovanské *sestra^[1] vychází z indoevropského základu *su̯esō(r)^[2] (ve slovanských a germánských jazycích je vkladné -t-).

Původ není zcela jasný. Většinou se první část vykládá jako indoevropské *su̯e- („svůj, sám pro sebe“), což celkově může dávat „(žena) svého rodu“.^[1] Naproti tomu O. Szemerényi^[3] to chápe jako *sve-sū, kde *sve- znamená „velkorodina“, a *sū- je od *seu- („roditi“). K tomu bylo analogicky k *pəter, *māter, *bhrāter („otec, matka, bratr“) připojeno *-er.^[4]

Význam „zdravotnická pracovnice“ byl odvozen ve 20. století od řádových sester ošetřujících nemocné v léčebných ústavech.^[1]

[editovat] podstatné jméno

• rod ženský

[editovat] skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	sestra	sestry
genitiv	sestry	sester
dativ	sestře	sestrám
akuzativ	sestru	sestry
vokativ	sestro	sestry
lokál	sestře	sestrách
instrumentál	sestrou	sestrami

[editovat] význam

1. sourozenec ženského pohlaví
2. zdravotnická pracovnice; pomocnice lékaře
3. členka řeholního řádu
4. oslovení v některých náboženských, politických nebo zájmových organizacích
5. rodačka, krajanka

[editovat] synonyma

1. –
2. ošetřovatelka
3. jeptiška, řeholnice

[editovat] překlad

1. ženský sourozenec

anglicky: sister (en) francouzsky: sœur (fr) ž katalánsky: germana (ca) ž německy: Schwester (de) ž

okcitánsky: sòrre (oc) ž polsky: siostra (pl) ž rusky: сестра (ru) ž slovensky: sestra (sk) ž

2. zdravotnická pracovnice

anglicky: nurse (en) francouzsky: infirmière (fr) ž německy: Schwester (de) ž, Krankenschwester (de) ž

polsky: siostra (pl) ž, pielęgniarka (pl) ž rusky: сестра (ru) ž, медсестра (ru) ž, медицинская сестра (ru) ž slovensky: sestra (sk) ž, ošetrovateľka (sk) ž

3. členka řeholního řádu

anglicky: nun (en) francouzsky: sœur (fr) ž německy: Schwester (de) ž, Ordensschwester (de) ž

polsky: siostra (pl) ž, zakonnica (pl) ž rusky: монахиня (ru) ž slovensky: sestra (sk) ž, rehoľníčka (sk) ž

4. členka některých organizací

rusky: сестра (ru) ž

[editovat] související

• sestersky, sesterský
• sesterství, sesterskost
• sesterstvo
• sestřička
• sestřenice

[editovat] fráze a idiomy

• vlastní sestra
• nevlastní sestra
• zdravotní sestra
• dětská sestra
• vrchní sestra

[editovat] slovenština

[editovat] výslovnost

• IPA: [sɛstra]

[editovat] podstatné jméno

• rod ženský

[editovat] skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	sestra	sestry
genitiv	sestry	sestier/sestár
dativ	sestre	sestrám
akuzativ	sestru	sestry
lokál	sestre	sestrách
instrumentál	sestrou	sestrami

[editovat] význam

1. sourozenec ženského pohlaví
2. zdravotnická pracovnice; pomocnice lékaře
3. členka řeholního řádu
4. oslovení v některých náboženských, politických nebo zájmových organizacích

[editovat] synonyma

1. –
2. ošetrovateľka
3. rehoľníčka

[editovat] související

• sestersky, sesterský
• sesterstvo
• sestrička
• sesternica

[editovat] fráze a idiomy

• vlastná sestra
• nevlastná sestra
• zdravotná sestra
• hlavná sestra

[editovat] poznámky

1. ↑ ^{1,0 1,1 1,2} REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „sestra“, s. 569.
2. ↑ HOLUB, Josef; LYER, Stanislav. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978. ISBN 80-04-23715-0. Heslo „sestra“, s. 401.
3. ↑ Jak cituje V. Machek: O. SZEMERÉNYI, O. Syncope in Greek and Indo-European and the nature of Indo-European accent. Napoli. S. 335.
4. ↑ MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Fotoreprint podle vydání z roku 1971. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-242-1. Heslo „sestra“, s. 541, 542.