sračka
Z Wikislovníku
Obsah |
[editovat] čeština
[editovat] výslovnost
[editovat] dělení
- srač·ka, mn. srač·ky
[editovat] podstatné jméno
- rod ženský
[editovat] skloňování
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | sračka | sračky |
| genitiv | sračky | sraček |
| dativ | sračkou | sračkami |
| akuzativ | sračku | sračky |
| vokativ | sračko | sračky |
| lokál | sračce | sračkách |
| instrumentál | sračkou | sračkami |
[editovat] význam
- (vulgárně) průjem
- Bratr má sračku, celou noc chodil na záchod.
- (vulgárně) nevábně vyhlížející nebo páchnoucí hmota
- Naše žumpa je plná sraček.
- (vulgárně) bojácný člověk
- Jirka je pěkná sračka, bál se vylézt na strom pro hrušky.
- (vulgárně; pouze pl.) nesmysly
- Já včera vůbec nic nepil! – Ale nekecej sračky, měl jsi nejmíň deset piv.
- (vulgárně) nekvalitní věc
- Ta svítilna koupená ve výprodeji za pět korun je pěkná sračka.
