stín

čeština

výslovnost

• IPA: [sciːn]

dělení

• stín

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	stín	stíny
genitiv	stínu	stínů
dativ	stínu	stínům
akuzativ	stín	stíny
vokativ	stíne	stíny
lokál	stínu	stínech
instrumentál	stínem	stíny

význam

1. místo, kam nedopadá přímé světlo
2. průmět osvětleného objektu na pozadí
3. oblast tmavější než okolí

překlady

místo bez přímého světla

• angličtina: shade ^(en)
• francouzština: ombre ^(fr) ž
• italština: umbra ^(it) ž
• japonština: 影 ^(ja)
• latina: umbra ^(la) ž
• němčina: Schatten ^(de) m
• polština: cień ^(pl) m
• slovenština: tieň ^(sk) m

průmět objektu

• angličtina: shadow ^(en)
• francouzština: ombre ^(fr) ž
• němčina: Schatten ^(de) m
• polština: cień ^(pl) m
• slovenština: tieň ^(sk) m

související

• stínový
• polostín