stín

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [sciːn]

dělení[editovat]

  • stín

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ stín stíny
genitiv stínu stínů
dativ stínu stínům
akuzativ stín stíny
vokativ stíne stíny
lokál stínu stínech
instrumentál stínem stíny

význam[editovat]

  1. místo, kam nedopadá přímé světlo
    • „To zvíře zná lépe svou povinnost než jeho majitel, člověk. Při úderu gongu přijde včas do práce, zatímco jeho pán leží zpit ve stínu a nedbá své povinnosti,” říkával sahib Welle.[1]
  2. průmět osvětleného objektu na pozadí
  3. oblast tmavější než okolí
  4. negativní, nepříznivá, špatná stránka
  5. (knižně) velmi malé množství, náznak

překlady[editovat]

  1. místo bez přímého světla
  2. průmět objektu

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. BATLIČKA, Otakar. Kavalíři odvahy. Ostrava : Nakladatelství Sfinga, 1992. ISBN 80-85491-05-2. Kapitola Velký Mombo, s. 156.
  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2015-05-03]. Heslo stín.

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Stín ve Wikipedii