úbytě

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈuː.bɪ.cɛ]

dělení

• úby-tě

varianty

• (zastarale, v obecném jazyce) oubytě, (archaicky) ubytí, úbytí

podstatné jméno

• rod ženský
• pomnožné

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	—	úbytě
genitiv	—	úbytí
dativ	—	úbytím
akuzativ	—	úbytě
vokativ	—	úbytě
lokál	—	úbytích
instrumentál	—	úbytěmi

význam

1. (zastarale) (plicní) tuberkulóza
2. (zastarale) obecné označení pro nemoc projevující se chřadnutím, vyhubnutím organismu

synonyma

1. souchotě, (neutrálně) souchotiny, (v lékařství) ftisis, ftisa, ftise, ftiza, ftize
2. –

slovní spojení

• zajít na úbytě
• hynout na úbytě
• trpět úbytěmi
• trpět na úbytě
• skomírat na úbytě
• zemřít na úbytě

poznámky

• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo úbytě.