čumil

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [t͡ʃumɪl]

dělení[editovat]

  • ču-mil

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ čumil čumilové
genitiv čumila čumilů
dativ čumilu / čumilovi čumilům
akuzativ čumila čumily
vokativ čumile čumilové
lokál čumilu / čumilovi čumilech
instrumentál čumilem čumily

význam[editovat]

  1. (expresivně) člověk, který se dívá
    • Co ten čumil tam na rohu? Kam zmizel?.

synonyma[editovat]

  1. zevloun, divák, kibic, přihlížející