正拳突き

japonština[editovat]

Výraz se skládá z kandži 正 (správný, pravý, přesný), 拳 (pěst), 突 (udeřit, tlouci, uhodit, ťuknout, klepat) a okurigany き. Čtení prvních dvou znaků je sinojaponské (typu kan'on (漢音)), čtení třetího a čtvrtého je japonské. Vlivem změny znělosti na švu slabik (tzv. rendaku (連濁)) se výslovnost つ (cu) mění na づ (zu). Zároveň 正拳 znamená přední (falangeální) strana pěsti, a 突き je 2. základ slovesa 突く.

seikenzuki, druh úderu v karate přímý úder pěstí, kdy se účinek násobí protočením pěsti (levé vpravo a naopak) v posledním okamžiku před úderem. Použitou úderovou plochu tvoří tytéž 2 metakarpofalangeální^[1] klouby hřbetu ruky: ukazováčku a prostředníčku - jako u techniky 裏拳打ち (uraken-uči), na rozdíl od ní však jejich falangeální část.