Diskuse:Czexit

Nějak si nejsem jistý, zda zde mají své místo ani ne jeden den staré slovní hříčky vymyšlené novináři, kterým ani nebyl dán čas a prostor, aby se případně uchytily v praxi. --Martin Kotačka (diskuse) 24. 2. 2016, 15:03 (CET)

Macháček o tom psal v květnu 2015. A to jsem jen letmo prolétl Google, při větší snaze se asi najdou i další starší zdroje. Váhám jenom v tom, do jaké míry to chápat jako slovo české, nebo zatím ještě anglické. Ale tuším, že po vzoru Brexitu a Grexitu se dá očekávat v dohledné době zdomácnění. --Bazi (diskuse) 24. 2. 2016, 15:32 (CET)

Může někdo doložit nebo vysvětlit, proč by to mělo být vlastní jméno? Já to vidím (i v posledním použitém příkladu) s minuskulí. --JOtt (diskuse) 24. 2. 2016, 19:03 (CET)

Já myslím, že velké písmeno vychází z angličtiny a že vlastně v češtině pro ně není důvod, ale ze setrvačnosti se to v některých zdrojích objevuje. Proto jsem u Grexitu i Brexitu uváděl obě varianty, protože v médiích se opravdu obě vyskytovaly, u Czexitu mi zatím převládala velká verze, takže na malou jsem se zatím neodhodlal, ale předpokládám, že se pro ni zanedlouho taky najde zdrojů víc. --Bazi (diskuse) 24. 2. 2016, 23:57 (CET)

Jak píše Martin Kotačka, heslo pravděpodobně (zatím? - kdo ví, proto ty pravidla máme) nesplňuje podmínky. --Palu (diskuse) 25. 2. 2016, 01:10 (CET)

Zde je výskyt už z roku 2012. --Auvajs (diskuse) 25. 2. 2016, 04:37 (CET)

Takovýchto slovních hříček (často vyvořených nezávisle více lidmi) jsou plné internetové diskuse. Stačí se podívat na diskusní fóra ke kdejakému politickému článku. Hemží se to tam slovy jako Jyrka, Kraďousek, Tupolánek, Putler, KSČSSD, odSS, demokratura, presstitutky atp. Nepovažuji to však za něco, co by mělo mít místo ve Wikislovníku. --Martin Kotačka (diskuse) 25. 2. 2016, 08:13 (CET)

No evidentně to už není jen slovní hříčka (já bych řekl okazionalismus). Nicméně i okazionalismy a slovní hříčky tu můžou být, pokud bude doloženo široké užití, užití v delším časovém měřítku a nebo užití ve známém díle. Tady si myslím, že je doloženo to časové měřítko (díky Auvajsově odkazu) a i šířka (používá mnoho novinářů). Nerozlišoval bych slova na ty, kterými opovrhujeme a naopak, ale na ty, které jsou doložené (prostřednictvím schválených principů) a naopak. --Palu (diskuse) 25. 2. 2016, 10:28 (CET)

Já jsem v těchto případech (plus např. slang apod.) spíše pro dokládání významnosti nějakým odborným sekundárním zdrojem. Jednoduše proto, že jsou to jsou výrazy někdy na hraně, někdy za hranou. Je navíc otázkou, co je to široké užívání a jak je cca definováno. Je to používání novináři? Kolika? Pěti? Deseti? Proč zrovna novnáři? Novináři nejsou tvůrci jazyka o nic víc než kdokoliv jiný. Takže pokud ten výraz nepoužívá běžně někdo jiný ve společnosti (neboť se nejedná o výraz s významem čistě novinářským), pak to očividně není nijak široce etablované slovo. --Martin Kotačka (diskuse) 25. 2. 2016, 10:51 (CET)

Jen pro jistotu: Že novináři jsou tvůrci jazyka víc než mnoho jiných, to bývalo lingvisty a médiology zcela běžně uznáváno. Důvod byl prostý, a to veřejné a masové šíření mediálního jazyka, který se (na rozdíl kupř. od slangových výrazů) prakticky okamžitě stává součástí veřejného prostoru v širokém měřítku. Situace se samozřejmě v poslední době vyvíjí s tím, jak se překotně s digitalizací mění mediální scéna, takže je možné, že se toto stanovisko změní, ale... Zdroje bohužel nemám po ruce, ale jsem si jistý, že v každé druhé příručce o jazyce v médiích před rokem 1989 a nejspíš i poté to bude napsáno. Z internetu aspoň z časopisu Naše řeč (rok 1996!): "S opakovaně vyslovovaným názorem, že podstatnou úlohu ve vývojové dynamice spisovné (kultivované) normy mají v dnešní době masové sdělovací prostředky spíše než „dobří autoři“ umělecké literatury, lze zajisté souhlasit." anebo Kodex České televize: "Vyjadřování hlasatelů (...) musí působit jako vzor správného užívání jazyka již s ohledem na skutečnost, že diváci mohou takovému vyjadřování přikládat normotvorný význam." Takže proto zrovna novináři... --Okino (diskuse) 25. 2. 2016, 11:20 (CET)

(S e.k.)Nepopírám, že to tak v minulosti bylo, ale ještě před dvaceti a více lety (s ohledem na stáří překládaných zdrojů) neexistoval všudypřítomný internet, který navíc dynamicky tvoří a mění všichni jeho uživatelé, nikoliv úzká skupina lidí, kde se často nová slova šíří často úplně jinými cestami a v mnohem masovějším měřítku. Nehledě na jistý úpadek žurnalistiky zapříčiněný bulvarizací, masivním nástupem dalších, zejména právě internetových, médií apod. Já bych tomu slovu dal šanci, ale myslím, že by neuškodilo v takových případech být trošku zdrženlivější a nějakou dobu si počkat, zda se uchytí nebo zůstane po čase jen vzpomínkou na určitou kauzu. Zatím jsem nezaznamenal užití tohoto slova mimo okruh novinářů. To o cituji: "prakticky okamžitě stává součástí veřejného prostoru v širokém měřítku" moc nesvědčí. Já vnímám užití slova ve veřejném prostoru tak, že je to slovo běžně používáno v širokém spektru písemných i ústních komunikací. Ne jako součást pár novinových článků, ke kterým sice mají přístup víceméně všichni, ale jejichž dopad na jazyk je zatím, zdá se, nulový. --Martin Kotačka (diskuse) 25. 2. 2016, 11:34 (CET)

S prominutím, Martine, tady nejde o nějaké slovní hříčky z internetových diskusí, ale o zkratky rozšířené hojně v samotných (seriózních) médiích. A jak je vidět, tak i kdysi nový Brexit se stále dál drží. Nevím úplně, kdo jiný by měl slovo používat kromě novinářů, aby bylo uznáno za široce rozšířené? Kněz? Nebo popelář? Téhle relativizaci moc nerozumím. Právě novináři, vedle literátů, jsou nejvydatnějšími tvůrci psaného jazyka, který je natolik rozšířený mezi čtenářstvo, že má potenciál ovlivnit skutečně užívaný jazyk. A pokud je smyslem Wikislovníku poskytovat vysvětlení a informace k neznámým termínům, tak není na škodu pro to něco udělat. Tady máme termín, který je doložený z vícero nezávislých zdrojů, můžeme ho nejspíš v případě potřeby doložit i z médií tištěných, kde fungují jazykoví korektoři, jeho význam je poměrně dobře srozumitelný a nezpochybnitelný. --Bazi (diskuse) 25. 2. 2016, 11:25 (CET)

Píšeš, že "že má potenciál ovlivnit skutečně užívaný jazyk". To zajisté ano. Jenže ve slovníku očekávám slova užívaná, etablovaná, ne pouze slova s potenciálem. Pokud pominu, že i skladník ve šroubárně (popelář) si může přečíst Vergilia v originále, čekal bych, že tento výraz budou užívat lidé, kteří se tímto tématem profesně zabývají. Tedy politici, politologové, ekonomové, vysokoškolští pedagogové apod. Pokud se v budoucnosti ukáže, že slovo czexit používají, pak je to samozřejmě v pořádku. Ale já prostě stále vnímám, že je to pouze na úrovni těch hříček, které jsem vypsal. Nebo myslíš, že i tyto hříčky z diskusí splňují kriteria výzmnamnosti pro zařazení do slovníku? Minimálně několikasáboně rozšířenější než czexit jsou. Jen je nevymysleli novináři a nemají onen potenciál. Ale vlastně ho ani nepotřebují, když už se v jistýh kruzích uchytily. --Martin Kotačka (diskuse) 25. 2. 2016, 11:40 (CET)

Anglické slovo

Mám takový dojem, že nemáme uspokojivě (vůbec) doložené anglické slovo. Skutečně existuje? --Palu (diskuse) 25. 2. 2016, 11:30 (CET)

Tomu nerozumím, mně naopak přijde, že s velkým C je to spíš anglické než české. Chápu, že v samotném hesle nejsou zdroje, ale když se v českých médiích píše o tom, že tento termín užívají zahraniční média, tak asi můžeme zapátrat v těch zahraničních a někde na něj určitě natrefíme. --Bazi (diskuse) 25. 2. 2016, 11:44 (CET)

Díky za doložení. --Palu (diskuse) 25. 2. 2016, 18:46 (CET)

Velké písmeno

V angličtině jde možná o vlastní jméno, ale u češtiny o tom dost pochybuji. Na základě čeho by se mělo psát velké písmeno? Zatím to vidím na chybný zápis. --Palu (diskuse) 25. 2. 2016, 18:54 (CET)

A nějaký zdroj k doložení oné chybnosti by byl? --Bazi (diskuse) 25. 2. 2016, 19:18 (CET)

No pokud dobře chápu pravidla zdrojování, tak pokud není doložená správnost, tak je to nesprávně. Nebo ještě líp. Když se tento případ nebude nacházet v pravidlech o velkých písmenech (viz link výše), pak se to píše s malým. A pakliže se to píše s malým, je varianta s velkým chybně. --Palu (diskuse) 25. 2. 2016, 19:46 (CET)

Tak to asi chápete principy zdrojování špatně. Protože pokud není doložená správnost, ale není ani doložená nesprávnost, tak nejspíš to sem vůbec nepatří. Ale tady jde spíš o to, že je to buď neologismus, nebo případně jen nějaká výpůjčka. Slovníkově nemáme doloženou správnost ani nesprávnost, vycházíme pouze z používání těch termínů v médiích. Takže označování některého z nich za chybný zápis mi přijde trochu ukvapený soud na hraně vlastního výzkumu, ne-li za ní. --Bazi (diskuse) 25. 2. 2016, 19:57 (CET)

Tak jinak. Apelativa mají v češtině malé písmeno. Je doloženo, že tohle je proprium? Například nějakým typem zde? Pokud ne, pak je to apelativum a verze s velkým písmenem je chybná. --Palu (diskuse) 25. 2. 2016, 20:22 (CET)

Aha, takže vlastně tohle se tu řeší…? --Bazi (diskuse) 26. 2. 2016, 02:28 (CET)

Cože? --Palu (diskuse) 26. 2. 2016, 10:01 (CET)