dělník

čeština

výslovnost

• IPA: [ɟɛlɲiːk],  dělník^{? • info}

dělení

• děl-ník

etymologie

Od dělný a přípony -ík.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	dělník	dělníci
genitiv	dělníka	dělníků
dativ	dělníku / dělníkovi	dělníkům
akuzativ	dělníka	dělníky
vokativ	dělníku	dělníci
lokál	dělníku / dělníkovi	dělnících
instrumentál	dělníkem	dělníky

význam

1. osoba vykonávající povolání založené na manuální práci
   • Dělníci nespokojení s pracovními podmínkami vstoupili do stávky.

překlady

osoba zaměstnaná v továrně

• angličtina: worker, laborer, workman
• čínština: 廠工, 工人
• francouzština: ouvrier m
• italština: operaio m
• japonština: 労働者
• latina: faber m
• litevština: darbininkas m
• lotyština: strādnieks m
• němčina: Arbeiter m
• polština: robotnik m
• ruština: рабочий m
• řečtina: εργάτης m
• slovenština: robotník m
• španělština: obrero m
• švédština: arbetare c
• turečtina: işçi

související

• dělnice
• dělnický
• dělat
• dělníkův

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2010-01-04]. Heslo dělník.

externí odkazy

• Článek Dělník ve Wikipedii