znát

čeština

výslovnost

• IPA: [znaːt]
•  znát^{? • info}

dělení

• znát

sloveso

• nedokonavé
• zápor: neznat

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	znám	znáš	zná	známe	znáte	znají

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	znej	znejme	znejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	znal	znala	znalo	znali	znaly	znala
trpné	znán	znána	znáno	znáni	znány	znána

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	znaje	znajíc	znajíce

význam

1. mít vědomost o něčem
   • Zná všechna pravidla, která má znát.
2. být s někým seznámen
   • Zná každého, kdo přišel.
3. mít ve zvyku, mít smysl apod.
   • Když se napije, nezná míru.

překlady

mít vědomost

• angličtina: know
• esperanto: koni
• finština: tietää, tuntea
• francouzština: connaître, connaitre
• italština: conoscere
• maďarština: ismer
• němčina: kennen
• portugalština: conhecer
• slovenština: poznať
• španělština: conocer
• švédština: känna, kunna

související

• doznat, doznání
• neznat bratra
• obeznámit
• oznámit, oznámení
• poznat, poznání, poznatelný
• příznat, příznání
• rozeznat, rozeznání, rozeznatelný
• seznámit, seznam
• uznat
• vyznat, vyznání
• znát se
• znalý, znalost
• znalec, znalkyně, znalecký
• známý, známost
• znatelný