aura

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈʔaʊ̯ra]

dělení

[editovat]
  • au-ra

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

význam

[editovat]
  1. (v psychotronice a alternativní medicíně) energetické pole, obal obklopující tělo člověka a dalších živých organismů
    • schopnost vidět auru
    • Nejkrásnější aura je prý u zamilovaných.
    • Někdo věří, že aura stromů léčí.
  2. (knižně) výrazný rys nebo pocit, který z někoho nebo z něčeho vyzařuje:
    • Profesora provázela aura výjimečnosti.
    • Obestírá ji aura nedotknutelnosti.
    • Vznášela se kolem něj aura zoufalství.
    • Jeho filmy mívají zvláštní auru.
  3. (v lékařství) porucha vědomí, čichového, zrakového ap. vnímání předcházející záchvatu migrény nebo epileptickému záchvatu:
    • zraková aura
    • migréna s aurou
    • Auru charakteru déjà vu pociťuje až třetina epileptiků.

angličtina

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • (britská angličtina) IPA: [ˈɔːrə]

podstatné jméno

[editovat]

skloňování

[editovat]
pád \ číslo singulár plurál
nominativ aura aurae / auræ / auras

význam

[editovat]
  1. aura

související

[editovat]

francouzština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

sloveso

[editovat]
  • nepravidelné

význam

[editovat]
  1. třetí osoba jednotného čísla indikativu budoucího času slovesa avoir

související

[editovat]

latina

[editovat]

podstatné jméno (1)

[editovat]
  • rod ženský (femininum)
  • 1. deklinace (ā-kmeny)

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár plurál
nominativ aura aurae
genitiv aurae aurārum
dativ aurae aurīs
akuzativ auram aurās
vokativ aura aurae
ablativ aurā aurīs

význam

[editovat]
  1. vánek
  2. dech
  3. vzduch
  4. přízeň

podstatné jméno (2)

[editovat]
  • rod střední (neutrum)
  • 2. deklinace (o-kmeny)

význam

[editovat]
  1. nominativ plurálu substantiva aurum
  2. akuzativ plurálu substantiva aurum
  3. vokativ plurálu substantiva aurum

externí odkazy

[editovat]