běženec

čeština

výslovnost

• IPA: [bjɛʒɛnɛt͡s]

dělení

• bě-že-nec

etymologie

Z ruského беженец, jež bylo poprvé doloženo k roku 1891, a do češtiny se rozšířilo počátkem 20. století, zejména po ruské revoluci v r. 1917.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	běženec	běženci
genitiv	běžence	běženců
dativ	běženci / běžencovi	běžencům
akuzativ	běžence	běžence
vokativ	běženče	běženci
lokál	běženci / běžencovi	běžencích
instrumentál	běžencem	běženci

význam

1. člověk v nouzi prchající z místa vojenského konfliktu

překlady

1. prchající člověk

   • angličtina: refugee, migrant
   • francouzština: réfugié m, migrant m
   • němčina: Flüchtling m, Migrant m
   • srbština (cyrilice): избеглица m
   • srbština (latinka): izbeglica m

synonyma

1. uprchlík, utečenec, migrant, emigrant, vystěhovalec

související

• běžet
• běženka
• běženecký
• běženeček
• běženectvo
• běženství

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2016-02-09]. Heslo běženec.

externí odkazy

• Článek Běženec ve Wikipedii