utečenec

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔʊtɛt͡ʃɛnɛt͡s]

dělení

• ute-če-nec

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	utečenec	utečenci
genitiv	utečence	utečenců
dativ	utečenci / utečencovi	utečencům
akuzativ	utečence	utečence
vokativ	utečenče	utečenci
lokál	utečenci / utečencovi	utečencích
instrumentál	utečencem	utečenci

význam

1. člověk, který před něčím nebezpečným utíká/prchá - např. před válkou, zejména takový, který opouští svoji vlast
   • Těm, kteří tady „muslimy“ nechtějí, přece nevadí, že by odešli jinam. Reálný důvod je populismus; politici v čele s prezidentem Zemanem povzbuzují strach z utečenců, vykreslují je po náckovsku jako potenciální teroristy (ačkoliv před terorem a válkou utíkají; EK nás nenutí brát ekonomické migranty), a teď před nimi své voliče jakoby brání. Komedie.

překlady

1. • angličtina: refugee
   • francouzština: réfugié m
   • němčina: Flüchtling m
   • ruština: беженец m
   • řečtina: πρόσφυγας m

synonyma

1. běženec, uprchlík

související

• utečenecký
• utéct