beránčí

Možná hledáte beránci.

čeština

výslovnost

• IPA: [bɛraːnt͡ʃiː]

dělení

• be-rán-čí

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	beránčí	beránčí
genitiv	beránčí	beránčí
dativ	beránčí	beránčím
akuzativ	beránčí	beránčí
vokativ	beránčí	beránčí
lokál	beránčí	beránčích
instrumentál	beránčím	beránčími

význam

1. kůže z beránka
2. (básnicky) bílá oblaka
   • Houstnou beránčí ta vzdušná stáda pod mou nohou, která lehce pílí, přes vlnivý koberec ten bílý.

přídavné jméno

• měkké
• nestupňovatelné

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	beránčí	beránčí	beránčí	beránčí	beránčí	beránčí	beránčí	beránčí
genitiv	beránčího	beránčího	beránčí	beránčího	beránčích	beránčích	beránčích	beránčích
dativ	beránčímu	beránčímu	beránčí	beránčímu	beránčím	beránčím	beránčím	beránčím
akuzativ	beránčího	beránčí	beránčí	beránčí	beránčí	beránčí	beránčí	beránčí
vokativ	beránčí	beránčí	beránčí	beránčí	beránčí	beránčí	beránčí	beránčí
lokál	beránčím	beránčím	beránčí	beránčím	beránčích	beránčích	beránčích	beránčích
instrumentál	beránčím	beránčím	beránčí	beránčím	beránčími	beránčími	beránčími	beránčími

význam

1. pocházející z beránka
   • Na nohou krpce, na hlavě nízkou čapku; za okolkem z beránčí kůže viděti bylo krátkou hliněnou dýmku.
2. (přeneseně) mírný, tichý, dobrácký
   • Jáť mám přitom zajisté dobrý, ba pravý beránčí oumysl, a nechci žádného pohněvati.

slovní spojení

• vlk v rouše beránčím