burcovat

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈbʊrt͡sɔvat]

dělení[editovat]

  • bur-co-vat

sloveso[editovat]

  • tranzitivní
  • nedokonavé

časování[editovat]

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas burcuji / burcuju burcuješ burcuje burcujeme burcujete burcují / burcujou
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
burcuj burcujme burcujte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné burcoval burcovala burcovalo burcovali burcovaly burcovala
trpné burcován burcována burcováno burcováni burcovány burcována
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný burcuje burcujíc burcujíce

význam[editovat]

  1. naléhavě, hlasitě a neodbytně budit ze spánku, zejména hlubšího
  2. (přeneseně, expresivně, knižně) naléhavě upozorňovat, podněcovat k činnosti (především někoho, kdo projevuje otupělost, letargii či nemístný klid)

překlady[editovat]

  1. budit lomcováním či křikem
  2. podněcovat k činnosti, vytrhovat z klidu

synonyma[editovat]

  1. budit, lomcovat
  2. vytrhovat, alarmovat, vyrušovat, vyvolávat poplach, podněcovat, (knižně, zastarale) harangovat, rozohňovat

související[editovat]