dědílek
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈɟɛɟiːlɛk]
dělení
[editovat]- dě-dí-lek
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | dědílek | dědílci / dědílkové |
| genitiv | dědílka | dědílků |
| dativ | dědílku / dědílkovi | dědílkům |
| akuzativ | dědílka | dědílky |
| vokativ | dědílku | dědílci / dědílkové |
| lokál | dědílku / dědílkovi | dědílcích |
| instrumentál | dědílkem | dědílky |
význam
[editovat]- (familiárně, hanlivě, ironicky) kdo se snaží domoci dědictví nemorálním nebo nezákonným způsobem