delegace

čeština

Přes francouzské délégation z latinského dēlĕgātiō, které ze slovesa dēlĕgāre. Srovnej např. legát, kolega.

zástupci státu, organizace nebo kolektivu vyslaní k nějakému jednání nebo ke (slavnostní) události
- Československá vládní delegace sice přišla 27. října 1944 přebírat moc podle dohody se SSSR z 8. května 1944, ale za šest týdnů musela území opustit.^[1]
- I na letošní Bambiriádě jsme hostili delegace ze zahraničí, a to z Polska, Litvy a Finska. Z Maďarska a Slovenska bohužel delegace nedorazily.^[2]
- Schůzí se zúčastňovaly delegace stran s dohodnutým počtem členů.^[1]
(v právu) přenesení pravomoci nebo příslušnosti
- Delegace místní příslušnosti na jiného než místně příslušného správce daně je možno využít i v případě, že změnou bydliště fyzické osoby nebo změnou sídla právnické osoby se daňový dlužník snaží uniknout daňové povinnosti.^[3]
- Delegace k této činnosti pak vyplývá z možností upravených právním rámcem státního útvaru.^[4]
(v historii) zákonodárný sbor ze zástupců Předlitavska i Zalitavska zabývající se záležitostmi celého Rakouska-Uherska
- Delegace svolávány jsou každoročně císařem na místo jím určené; po přání uherského sněmu má se však tak díti střídavě do Budapešti a do Vídně nebo do jiného města předlitavského.^[5]

- angličtina: delegation
- francouzština: délégation ž
- němčina: Delegation ž
- slovenština: delegácia ž
—
—

1 2 VLČEK, Eduard. Právní dějiny ČSR v letech 1939 - 1947. [s.l.] : [s.n.], 2005. Cit. dle Korpus.cz. ISBN 80-244-1289-6.
↑ Deníky Moravia, 2009-06-15. Cit. dle Korpus.cz.
↑ Daně, 1999, čís. 10. Cit. dle Korpus.cz.
↑ SVOBODA, Ivo. Základy správního práva a veřejné správy. [s.l.] : [s.n.], 2006. Cit. dle Korpus.cz. ISBN 80-244-1427-9.
↑ Delegace. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1893. s:Ottův slovník naučný/Delegace Díl 7, s. 196-197.