diplomacie

čeština

výslovnost

• IPA: [dɪplɔmat͡sɪɛ]

dělení

• di-p-lo-ma-cie

etymologie

Z řeckého δίπλωμα.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	diplomacie	diplomacie
genitiv	diplomacie	diplomacií
dativ	diplomacii	diplomaciím
akuzativ	diplomacii	diplomacie
vokativ	diplomacie	diplomacie
lokál	diplomacii	diplomaciích
instrumentál	diplomacií	diplomaciemi

význam

1. jednání pověřených zástupců (diplomatů) se zastupiteli jiných států, popř. organizací a další s tím spojené činnosti
2. povolání diplomata
3. souhrn všech diplomatů; diplomati jako celek; diplomatické kruhy
4. obratnost v jednání s druhými

překlady

1. jednání

   • angličtina: diplomacy
   • francouzština: diplomatie ž
   • němčina: Diplomatie ž
   • polština: dyplomacja ž
   • slovenština: diplomácia ž
   • srbština (cyrilice): дипломатија ž
   • srbština (latinka): diplomatija ž
2. —
3. —
4. —

související

• diplomat, diplomatka
• diplomatický
• diplomovat
• diplom

externí odkazy

• Encyklopedický článek Diplomacie ve Wikipedii