exit

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɛksɪt], IPA: [ɛkzɪt]

dělení[editovat]

  • exit

etymologie[editovat]

Termín pochází z latiny,[1] ze slovesa exire (jít dál, odejít, opustit), jež vzniklo z předpony ex- (ven, pryč) a kořene ion (jít). Srov. latinské podstatné jméno exitus (odcházení, opuštění).[2]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ exit exity
genitiv exitu exitů
dativ exitu exitům
akuzativ exit exity
vokativ exite exity
lokál exitu / exitě exitech
instrumentál exitem exity

význam[editovat]

  1. (v lékařství) skon, smrt[1]

synonyma[editovat]

  1. exitus

angličtina[editovat]

výslovnost[editovat]

podstatné jméno[editovat]

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ exit exits

význam[editovat]

  1. východ

sloveso[editovat]

časování[editovat]

kategorie tvar
infinitiv exit
3. osoba exits
préteritum exited
perfektum exited
vid průběhový exiting

význam[editovat]

  1. odejít
  2. jít ven

poznámky[editovat]

  1. 1,0 1,1 Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. Praha : Academia, 1997 (1998 tisk). Dotisk. ISBN 80-200-0607-9. Heslo „exit“, s. 211.
  2. http://www.etymonline.com/index.php?term=exit