finta

čeština

výslovnost

• IPA: [fɪnta]

dělení

• fin-ta

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	finta	finty
genitiv	finty	fint
dativ	fintě	fintám
akuzativ	fintu	finty
vokativ	finto	finty
lokál	fintě	fintách
instrumentál	fintou	fintami

význam

1. (hovorově) trik, lest, přetvářka

překlady

1. trik

   • angličtina: feint, twist
   • francouzština: feinte m, ruse m, truc m
   • němčina: Finte ž

synonyma

1. fígl, obezlička

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2019-11-20]. Heslo finta.