hrobař

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɦrɔbar̝̊]

dělení[editovat]

  • hro-bař

varianty[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ hrobař hrobaři
genitiv hrobaře hrobařů
dativ hrobaři / hrobařovi hrobařům
akuzativ hrobaře hrobaře
vokativ hrobaři hrobaři
lokál hrobaři / hrobařovi hrobařích
instrumentál hrobařem hrobaři

význam[editovat]

  1. osoba, která kope a spravuje hroby
    • K polednímu vrzající branou vešel na hřbitov hrobař a jal se vykopávati nový hrob.[1]
    • V mládí jsem se učil hrobařem, jezdit s hlínou, jezdit s trakařem, kopat hroby byl můj ideál.[2]
  2. (přeneseně, expresivně) ničitel

překlady[editovat]

  1. pracovník na hřbitově

synonyma[editovat]

  1. (oblastně) hrobník, (lidově) havran, (nářečně) kopidol, kopidul[3]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Alois Mrštík, Vilém Mrštík: Rok na vsi
  2. Premier: píseň Hrobař
  3. Český jazykový atlas. Díl 2. Praha : Academia, 1997. ISBN 80-200-0574-9. Heslo „hrobník“, s. 414, 415.

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Hrobník ve Wikipedii