hrobař

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦrɔbar̝̊]

dělení

• hro-bař

varianty

• (nářečně) hrobář

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	hrobař	hrobaři
genitiv	hrobaře	hrobařů
dativ	hrobaři / hrobařovi	hrobařům
akuzativ	hrobaře	hrobaře
vokativ	hrobaři	hrobaři
lokál	hrobaři / hrobařovi	hrobařích
instrumentál	hrobařem	hrobaři

význam

1. osoba, která kope a spravuje hroby
   • K polednímu vrzající branou vešel na hřbitov hrobař a jal se vykopávati nový hrob.
   • V mládí jsem se učil hrobařem, jezdit s hlínou, jezdit s trakařem, kopat hroby byl můj ideál.
2. (přeneseně, expresivně) ničitel

překlady

1. pracovník na hřbitově

   • angličtina: gravedigger
   • francouzština: fossoyeur m
   • němčina: Totengräber m
   • ruština: могильщик m
   • slovenština: hrobár m
2. —

synonyma

1. (oblastně) hrobník, (lidově) havran, (nářečně) kopidol, kopidul
2. —

související

• hrobařka
• hrobařík

externí odkazy

• Článek Hrobník ve Wikipedii