překvapení

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpr̝̊ɛkvapɛɲiː]
•  překvapení^{? • info}

dělení

• pře-kva-pe-ní

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	překvapení	překvapení
genitiv	překvapení	překvapení
dativ	překvapení	překvapením
akuzativ	překvapení	překvapení
vokativ	překvapení	překvapení
lokál	překvapení	překvapeních
instrumentál	překvapením	překvapeními

význam

1. předem neočekávaná a překvapující událost
   • Prosím, raději už žádná překvapení.

překlady

1. neočekávaná událost

   • angličtina: surprise
   • francouzština: surprise ž
   • hornolužická srbština: překwapjenka ž
   • němčina: Überraschung ž
   • polština: niespodzianka ž
   • ruština: сюрприз m
   • slovenština: prekvapenie s
   • slovinština: presenečenje s

související

• překvapit
• překvapovat
• překvapující
• překvapivý

přídavné jméno

význam

1. nominativ a vokativ plurálu rodu mužského životného adjektiva překvapený

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2020-08-23]. Heslo překvapení.
• Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2020-08-23]. Heslo překvapení.
• Příruční slovník jazyka českého a databáze lexikálního archivu [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2020-08-23]. Heslo překvapení.

externí odkazy

• Rozcestník Překvapení ve Wikipedii