go

čeština

výslovnost

• IPA: [gɔ]

dělení

• go

etymologie

Z japonského 碁 (go), což je japonský název pro danou hru.

podstatné jméno

• rod střední
• nesklonné

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	go
genitiv
dativ
akuzativ
vokativ
lokál
instrumentál

význam

1. stolní hra s kameny pro dva hráče, rozšířená především v Asii

angličtina

výslovnost

• IPA: [goʊ]
•  go (USA)^{? • info}

sloveso

časování

kategorie	tvar
infinitiv	go
3. osoba	goes
préteritum	went
perfektum	gone
vid průběhový	going

význam

1. chodit, jít

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2017-03-05]. Heslo go.

externí odkazy

• Encyklopedický článek Go ve Wikipedii