křupat

čeština

Oznamovací způsob
osoba	číslo jednotné			číslo množné
osoba	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	křupám / křupu	křupáš / křupeš	křupá / křupe	křupáme / křupeme	křupáte / křupete	křupají / křupou

Rozkazovací způsob
osoba	číslo jednotné	číslo množné
osoba	2.	1.	2.
	křupej	křupejme	křupejte

Přechodníky
rod	číslo jednotné		číslo množné
rod	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	křupaje	křupajíc	křupajíce

jíst, pojídat (zpravidla něco tvrdého nebo křehkého) a při tom ústy vydávat praskavý, skřípavý zvuk
- Kysané zelí křupejte syrové i se šťávou, třeba jako přílohu k čerstvé domácí jitrničce.^[1]
- Lyska ani hlavu nezdvihla. Křupala sladkou píci.^[2]
- Bramboráky budou krásně křupat, když k nim přidáme jeden netučný tvaroh.^[3]
vydávat praskavý, skřípavaý zvuk
- Když křupete prsty, posunujete klouby do krajní pozice, vazy se uvolňují a kosti se od sebe vzdalují víc, než je běžné.^[4]
- Všechno praská a křupe, vrzá a skřípe, vlhce vonící kosmos jehličí, bloumá jím jen tak.^[5]
- Štěrk mu pod nohama křupal, znělo to, jako když štěká pes pekinéz...^[6]

↑ Žena a život, 2011, čís. 2. Cit. dle Korpus.cz.
↑ Háj, Felix (1990): Školák Kája Mařík [1.–3. díl] Praha: Vyšehrad. Cit. dle Korpus.cz
↑ Týdeník Sokolovska, 2012, čís. 31. Cit. dle Korpus.cz.
↑ Týden, 2002, čís. 39. Cit. dle Korpus.cz.
↑ Literární noviny, 2013, čís. 47. Cit. dle Korpus.cz.
↑ Lidové noviny, 17. 7 2000. Cit. dle Korpus.cz.