Přeskočit na obsah

klečet

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈklɛt͡ʃɛt]

dělení

[editovat]
  • kle-čet

sloveso

[editovat]

varianty

[editovat]

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas klečím klečíš klečí klečíme klečíte klečí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
kleč klečme klečte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné klečel klečela klečelo klečeli klečely klečela
trpné klečen klečena klečeno klečeni klečeny klečena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný kleče klečíc klečíce

význam

[editovat]
  1. spočívat většinou váhy svého těla na (vlastních) ohnutých kolenou
    • Co se nohou týče, dají se všelijak skládat; lze sedět na bobku, klečet na kolenou, vpravit nějak nohy pod sebe, nebo konečně si je dát za krk…[1]
    • „Mrtví nemluví, Mary,“ řekl. Jeho tvář na ni kývala, blížila se k ní a náhle se rozplynula. Už neklečela v kuchyni na podlaze, držíc se rukama stolu. Byla opět dítětem a běžela vedle otce k útesům na pobřeží.[2]

překlady

[editovat]
  1. být na kolenou

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Karel Čapek: Zahradníkův rok
  2. Daphne Du Maurier: Hospoda Jamajka, z angličtiny přeložil Ladislav BEZPALEC. Praha 1970/2010