kolegialita

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkɔlɛgɪjalɪta]

dělení

• ko-le-gia-li-ta

etymologie

Patrně přes německé Kollegialität či francouzské collégialité z novolatinského collegialitas odvozeného od adjektiva collegialis, které je utvořeno k substantivu collega.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kolegialita	kolegiality
genitiv	kolegiality	kolegialit
dativ	kolegialitě	kolegialitám
akuzativ	kolegialitu	kolegiality
vokativ	kolegialito	kolegiality
lokál	kolegialitě	kolegialitách
instrumentál	kolegialitou	kolegialitami

význam

1. vzájemná podpora, ohleduplnost, soudržnost mezi lidmi majícími společné zájmy, patřícími do téhož kolektivu, majícími totéž zaměstnání apod.
   • Vysoké školy, na rozdíl od škol středních či základních, byly a jsou založeny na principu kolegiality.
   • Nechal se přelanařit druhým večerníkem a ona sama už ani novinářkou není, a tak nemůže počítat s kolegialitou ve zpravodajské branži, která ji i Sverkera zachránila před sedmi lety.
   • Jenže pokud nahlášení pozitivního testu v práci znamená odchod na nemocenskou s pádem na zhruba šedesát procent výdělku, mnozí lidé s nižší mzdou si to prostě nemohou dovolit a nákazu zatají. Už dávno měl být zavedený příplatek, který by zaměstnance k dodržování pravidel motivoval. Ještě horší pak je, že z této bizarní, leč pochopitelné kolegiality nemocní nehlásí své kontakty, takže trasování nevyhnutelně krachuje.

překlady

1. soudržnost

   • němčina: Kollegialität ž
   • polština: solidarność zawodowa ž
   • ruština: коллегиальность ž

synonyma

1. kolegiálnost

související

• kolega
• kolegiální
• kolegiálnost
• kolegyně