kosíř

Možná hledáte Košíř.

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔsiːr̝̊]

dělení

• ko-síř

etymologie

Ze staročeského kosieř.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kosíř	kosíře
genitiv	kosíře	kosířů
dativ	kosíři	kosířům
akuzativ	kosíř	kosíře
vokativ	kosíři	kosíře
lokál	kosíři	kosířích
instrumentál	kosířem	kosíři

význam

1. zahnutý zahradnický nebo vinařský nůž
   • Původní erb šlechtického rodu Ditrichštejnů tvořily dva stříbrné kosíře se zlatými rukojeťmi ve zlatočerveném pokosem děleném štítu.
2. kovové oko upevňující kosu na kosišti

synonyma

1. žabka
2. kosiřník, kosiřík

poznámky

• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2011-10-09]. Heslo kosíř.
• BĚLIČ, Jaromír; KAMIŠ, Adolf; KUČERA, Karel, et al. Malý staročeský slovník. 1. vyd. Praha : SPN, 1978. Dostupné online.

externí odkazy

• Článek Kosíř ve Wikipedii