kotleta

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkɔ.tlɛ.ta]

dělení

• kot-le-ta

etymologie

Z francouzského côtelette téhož významu, které vzniklo dvojím zdrobněním substantiva côte — bok. Způsobem tvoření srovnej i naše bůček.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kotleta	kotlety
genitiv	kotlety	kotlet
dativ	kotletě	kotletám
akuzativ	kotletu	kotlety
vokativ	kotleto	kotlety
lokál	kotletě	kotletách
instrumentál	kotletou	kotletami

význam

1. plátek masa z boku zvířete, zpravidla s kostí; pokrm z něj
2. (častěji množné) upravený pramen vlasů mezi spánkem a uchem nebo i vousy vybíhající z těchto míst dolů do tváře jako součást mužského účesu
   • Jen oblak cigaretového dýmu a dílo místního holiče, široké kotlety pod holou lebkou, svědčí o dřímajícím životě.

překlady

1. maso z boku

   • angličtina: cutlet, chop
   • francouzština: côtelette ž
   • italština: cotoletta ž
   • němčina: Kotelett s
   • španělština: chuleta ž
   • švédština: kotlett
2. vlasy před ušima a vousy na boku tváře jako součást účesu

   • němčina: Koteletten s mn.

synonyma

1. žebírko
2. licous

související

• kotletový

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo kotleta.

externí odkazy

• Článek Kotleta ve Wikipedii