koudel

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈkɔʊ̯dɛl]

dělení[editovat]

  • kou-del

etymologie[editovat]

Souvisí s nářečním kudla (psice, původně z kudlatý, tj. chundelatý pes)[1] a jeho praslovanský předchůce *kodělь snad souvisí i s *kǫdrь/*kǫdra (kudrna), z kterého je i staročeské kudra a z něho současné kudrna.[2] Vyvinulo se ze staročeského kúdele, později též kúdel,[3] to ze staroslověnského кѫдѣль, kądêlь,[4] to z již uvedeného praslovanského *kǫdelь, *kǫdělь.[5] Tito předci byli odlišného významu. Zatímco v češtině se jedná o odpadkový produkt při opakovaném česání rostlinné suroviny využívaný například pro vycpávání mezer mezi trámy roubenky a někdy i k výrobě méně kvalitní příze, ve staročeštině ještě slovo označovalo kvalitní vlákna z prvotního česání, která byla určená a vhodná ke spředení. Význam se tak časem posunul.[6] Původního významu se drží slovenské kúdeľ, ruské кудель nebo куделя, polské kądziel a ukrajinské куделя. Jiného významu jsou příbuzná slova: srbochorvatské кудеља a slovinské kodelja (konopné vlákno) a bulharské къделя (svazek vlněných vláken).

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ koudel koudele
genitiv koudele koudelí
dativ koudeli koudelím
akuzativ koudel koudele
vokativ koudeli koudele
lokál koudeli koudelích
instrumentál koudelí koudelemi

význam[editovat]

  1. vyčesaná odpadová krátká a hrubší vlákna z rostlin jako je len, konopí, juta, apod. při jejich zpracovávání na přízi

překlady[editovat]

  1. rostlinná vlákna

související[editovat]

fráze a idiomy[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Český jazykový atlas. Díl 2. Praha : Academia, 1997. ISBN 80-200-0574-9. Heslo „2 angrešt“.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „kudrna“, s. 332.
  3. VAJDLOVÁ, Miloslava, a kol. Elektronický slovník staré češtiny [online]. Praha : Oddělení vývoje jazyka ÚJČ AV ČR, [cit. 2020-03-26]. Kapitola kúdele.
  4. GEBAUER, Jan. Slovník staročeský [online]. Praha : Academia / Ústav pro jazyk český, [cit. 2020-03-26]. Kapitola kúdele.
  5. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „koudel“, s. 317-318.
  6. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 5. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 866 s. Fotoreprint 3. vyd. z roku 1971. ISBN 978-80-7422-048-7. Heslo „koudel“, s. 284.

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Koudel ve Wikipedii