kování

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [kɔvaːɲiː]

dělení[editovat]

  • ko-vá-ní

podstatné jméno[editovat]

  • rod střední

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ kování kování
genitiv kování kování
dativ kování kováním
akuzativ kování kování
vokativ kování kování
lokál kování kováních
instrumentál kováním kováními

význam[editovat]

  1. kovové prvky na předmětech z materiálů s menší pevností
    • Truhla je novodobá, ale kování pochází ze 17. století.
  2. tváření kovů za tepla pomocí úderů a rázů
    • V ukázce Vám průvodce ukáže kování meče.

překlady[editovat]

  1. kovové prvky
  2. tváření kovů

související[editovat]

poznámky[editovat]

Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-09-05, [cit. 2010-02-27]. Heslo kování.

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Kování ve Wikipedii