kovadlina

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkɔvadlɪna]

dělení

• ko-va-d-li-na

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kovadlina	kovadliny
genitiv	kovadliny	kovadlin
dativ	kovadlině	kovadlinám
akuzativ	kovadlinu	kovadliny
vokativ	kovadlino	kovadliny
lokál	kovadlině	kovadlinách
instrumentál	kovadlinou	kovadlinami

význam

1. těžký kus železa používaný při kování jako opora pro kutý materiál; tj. místo, na které přímo dopadá kovářovo kladivo
   • Horina drže v jedné ruce dlouhé kleště s novou, žhavou podkovou, a v druhé těžké kladivo, přistoupil ke kovadlině, a v okamžiku začalo se náramné bušení rozléhati utichlou krajinou.
   • Srší jiskry, srší, s kovadliny prší, perlík buší vesele, do stropu si poskakuje, pro dvě srdce pouto kuje ze železa, z ocele.
   • V kovárně zvoní perlík. Neúnavný majstr pštros. Vždy ve všem celý. V krčmě strašný, doma při kovadlině jak bez rozumu rozhání se centovými svými kladivy.

překlady

1. masivní kus železa sloužící jako opora při kování

   • angličtina: anvil
   • francouzština: enclume ž
   • japonština: 金槌
   • latina: incus ž
   • němčina: Amboss m
   • polština: kowadło s
   • ruština: наковальня ž
   • řečtina: αμόνι s
   • slovenština: nákova ž
   • španělština: yunque m

synonyma

1. (zdrobněle) kovadlinka

související

• kovadlinka
• kovadlinový
• kovat

externí odkazy

• Článek Kovadlina ve Wikipedii