Přeskočit na obsah

krajní

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [krajɲiː]

dělení

[editovat]
  • kraj-ní

přídavné jméno

[editovat]
  • měkké

skloňování

[editovat]
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ krajní krajní krajní krajní krajní krajní krajní krajní
genitiv krajního krajního krajní krajního krajních krajních krajních krajních
dativ krajnímu krajnímu krajní krajnímu krajním krajním krajním krajním
akuzativ krajního krajní krajní krajní krajní krajní krajní krajní
vokativ krajní krajní krajní krajní krajní krajní krajní krajní
lokál krajním krajním krajní krajním krajních krajních krajních krajních
instrumentál krajním krajním krajní krajním krajními krajními krajními krajními

stupňování

[editovat]
stupeň tvar
pozitiv krajní
komparativ krajnější
superlativ nejkrajnější

význam

[editovat]
  1. nacházející se na okraji
    • Při vichřici spadlo v remízku několik krajních stromů.
  2. mající výjimečné vlastnosti
    • Tento postup je lepší používat pouze v krajním případě.

překlady

[editovat]
  1. okrajový
  2. extrémní

synonyma

[editovat]
  1. okrajový, periferní
  2. extrémní

antonyma

[editovat]
  1. vnitřní
  2. běžný, obvyklý

související

[editovat]

poznámky

[editovat]