lajdák

Možná hledáte łajdak.

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈlaj.daːk]

dělení

• laj-dák

etymologie

Asi od landák, to z německého Landstreicher (obojí tulák). Později přeneseno na význam [1], kdežto původní význam zastaral.

České lajdák převzala slovenština jako lajdák a polština jako łajdak (lotr, padouch). Polské slovo si potom vypůjčila litevština jako laidõkas (zpustlík) nebo ukrajinština jako лайдак (lajdák, uličník).

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	lajdák	lajdáci
genitiv	lajdáka	lajdáků
dativ	lajdáku / lajdákovi	lajdákům
akuzativ	lajdáka	lajdáky
vokativ	lajdáku	lajdáci
lokál	lajdáku / lajdákovi	lajdácích
instrumentál	lajdákem	lajdáky

význam

1. (hanlivě) nedbalý, ledabylý, nepořádný člověk
   • Například žák, který opakovaně nepřinesl domácí úkol, se učiteli vyčleňuje jako „nedbalý lajdák“.
2. (hovorově, zastarale) potulující se zpustlý člověk
   • Jakýs lajdák, ještě mladý člověk, ale odraný, bos, bez čepice, s rozcuchanými vlasy – tuším, že dostal málo almužny v zámku a snad se dříve nabumbal v hospodě breberky...

překlady

1. nedbalý člověk

   • slovenština: lajdák m
   • ukrajinština: лайдак m
2. zpustlý člověk

   • ukrajinština: бродяга m

synonyma

1. nedbalec, (v obecném jazyce) flákač, flink, lempl, (zastarale) ledajak
2. (v současnosti) tulák, pobuda, darmošlap, zpustlík, vagabund, vandrák, zaháleč

související

• lajdáckost
• lajdáctví
• lajdačka
• lajdáček
• lajdácky
• lajdácký
• lajdat