lupič

čeština

výslovnost

• IPA: [lʊpɪt͡ʃ]

dělení

• lu-pič

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	lupič	lupiči
genitiv	lupiče	lupičů
dativ	lupiči	lupičům
akuzativ	lupiče	lupiče
vokativ	lupiči	lupiči
lokál	lupiči	lupičích
instrumentál	lupičem	lupiči

význam

1. člověk věnující se krádežím

synonyma

1. zloděj, poberta

překlady

1. • angličtina: robber
   • francouzština: bandit m, braqueur m
   • němčina: Räuber m
   • španělština: bandido m

související

• lupičův
• lupička
• loupit
• lup