Přeskočit na obsah

meänkieli

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

podstatné jméno

[editovat]

skloňování

[editovat]
  • nesklonné

význam

[editovat]
  1. samostatný baltofinský jazyk nebo nářečí finštiny, jímž se hovoří na území Švédska

synonyma

[editovat]
  1. tornedalská finština

finština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈme̞.æŋkie̞li]

dělení

[editovat]
  • me-än-kie-li

podstatné jméno

[editovat]

skloňování

[editovat]
skloňování podle vzoru pieni
Substantivum singulár plurál
nominativ meänkieli meänkielet
genitiv meänkielen meänkielten
meänkielien
akuzativ meänkielen
meänkieli
meänkielet
partitiv meänkieltä meänkieliä
essiv meänkielenä meänkielinä
translativ meänkieleksi meänkieliksi
inessiv meänkielessä meänkielissä
elativ meänkielestä meänkielistä
illativ meänkieleen meänkieliin
adessiv meänkielellä meänkielillä
ablativ meänkieleltä meänkieliltä
allativ meänkielelle meänkielille
abessiv meänkielettä meänkielittä
komitativ meänkieline
instruktiv meänkielin

význam

[editovat]
  1. meänkieli

synonyma

[editovat]
  1. tornionlaaksonsuomi

související

[editovat]

meänkieli

[editovat]

etymologie

[editovat]

Složenina slov meän („náš“) a kieli („jazyk“).

podstatné jméno

[editovat]

význam

[editovat]
  1. meänkieli