močit

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [mɔt͡ʃɪt]

dělení

[editovat]
  • mo-čit

sloveso

[editovat]
  • intranzitivní i tranzitivní
  • nedokonavé

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas močím močíš močí močíme močíte močí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
moč močme močte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné močil močila močilo močili močily močila
trpné močen močena močeno močeni močeny močena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný moče močíc močíce

význam

[editovat]
  1. vylučovat moč
    • Potřebuji močit.
    • močit krev
  2. (zastarale) vystavovat působení kapaliny ponořením do
    • Anuška konopě močila, žabka jí do kapsy skočila; na druhý den močila len, žabka jí z kapsičky skočila ven.[1]

překlady

[editovat]
  1. vylučovat moč

synonyma

[editovat]
  1. (hovorově) čurat, (dětsky) cíkat, (vulgárně) chcát
  2. máčet, namáčet

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. František Ladislav Čelakovský: Slovanské národní písně