neukotvenost
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈnɛʔʊkɔtvɛnɔst]
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
význam[editovat]
- vlastnost toho, kdo postrádá pevný bod ve svém životě; kdo je neukotvený
- projev, skutek či jednání někoho, kdo je neukotvený
- vlastnost něčeho, co je neukotvené
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | neukotvenost | neukotvenosti |
| genitiv | neukotvenosti | neukotveností |
| dativ | neukotvenosti | neukotvenostem |
| akuzativ | neukotvenost | neukotvenosti |
| vokativ | neukotvenosti | neukotvenosti |
| lokál | neukotvenosti | neukotvenostech |
| instrumentál | neukotveností | neukotvenostmi |
synonyma[editovat]
- nejistota, přelétavost, povlávání; těkavost, těkání
antonyma[editovat]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2020-03-31]. Heslo neukotvenost.
- Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2019-04-14]. Heslo neukotvenost.
- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2022-03-28]. Heslo neukotvenost.