opovržení

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈˀɔpɔvr̩ʒɛɲiː]

dělení[editovat]

  • opo-vr-že-ní

podstatné jméno[editovat]

  • rod střední
  • abstraktum

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ opovržení opovržení
genitiv opovržení opovržení
dativ opovržení opovržením
akuzativ opovržení opovržení
vokativ opovržení opovržení
lokál opovržení opovrženích
instrumentál opovržením opovrženími

význam[editovat]

  1. subjektivní pocit výrazné morální převahy nad někým, mluvčího dojem, že on(a) je kvalitativně lepší
    • Pan Römpler odchází; číšníci se na něj dívají s pohledem, v němž se mísí lhostejnost s trochou opovržení.[1]
  2. situace, kdy většina společnosti cítí opovržení (1) vůči někomu
    • Pan císařský prokurátor ho obžaloval, že chtěl tupením a úšklebným vypisováním naši ústavu v opovržení uvést; ale pan Havlíček, nezvoliv si k tomu ani žádného advokáta, dokázal mu velmi důkladně, že to neučinil.[2]

překlady[editovat]

  1. pocit velké mravní převahy

synonyma[editovat]

  1. pohrdání, despekt
  2. zahanbení, potupa

fráze a idiomy[editovat]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Viktor Dyk: Stud
  2. Josef Kajetán Tyl: Havlíček před porotou