opovrhovat

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔpɔvr̩ɦɔvat]

dělení

• opo-vr-ho-vat

sloveso

• intranzitivní
• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	opovrhuji	opovrhuješ	opovrhuje	opovrhujeme	opovrhujete	opovrhují

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	opovrhuj	opovrhujme	opovrhujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	opovrhoval	opovrhovala	opovrhovalo	opovrhovali	opovrhovaly	opovrhovala
trpné	opovrhován	opovrhována	opovrhováno	opovrhováni	opovrhovány	opovrhována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	opovrhuje	opovrhujíc	opovrhujíce

význam

1. (opovrhovat + instrumentál, někým) považovat (někoho) za kvalitativně horšího
   • Měšťané žebráky vždy opovrhují.
2. (opovrhovat + instrumentál, něčím) nevěnovat (něčemu) pozornost, odmítat používat apod.
   • Antičtí gladiátoři se bili ze všech sil a opovrhovali smrtí.

překlady

1. opovrhovat někým

   • angličtina: despise, scorn, flout, disdain
   • francouzština: dédaigner, mépriser
   • italština: disprezzare
   • němčina: verachten
   • ruština: презирать
2. • angličtina: defy, flout

synonyma

1. pohrdat, přehlížet
2. pohrdat, nedbat, ignorovat

antonyma

1. vážit si, respektovat
2. oceňovat

související

• opovržení
• opovržlivý
• opovrhování

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-04-10]. Heslo opovrhovat.