pohrdat

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpɔɦr̩dat]

dělení

• po-hr-dat

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	pohrdám	pohrdáš	pohrdá	pohrdáme	pohrdáte	pohrdají

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	pohrdej	pohrdejme	pohrdejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	pohrdal	pohrdala	pohrdalo	pohrdali	pohrdaly	pohrdala

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	pohrdaje	pohrdajíc	pohrdajíce

význam

1. (pohrdat někým, něčím) pociťovat/cítit naprostou absenci úcty, respektu vůči někomu, něčemu
   • Abych tak řekl, můj svět byl znesvěcen; ztratil jsem důvěru k lidem; naučil jsem se nenávidět a pohrdat. Už jsem nikdy neměl druha; a když jsem dospíval, začal jsem si i zakládat na tom, že jsem sám, že nikoho nepotřebuju a nikomu nic nedaruju. Potom jsem shledával, že mě nikdo nemá rád; to jsem si vykládal tak, že já sám pohrdám láskou a kašlu na všechnu sentimentalitu. A tak se ze mne stal pyšný a ctibažný, sebedbalý, pedantický a vůbec korektní člověk; byl jsem zlý a tvrdý na podřízené; ženil jsem se bez lásky, děti jsem vychovával v kázni a strachu a získal jsem si svou pílí a svědomitostí nemalých zásluh.
   • Tam se seznámila se svým budoucím manželem, mladíkem s poetickými sklony, který v té době už končil studia; otevřeně pohrdal veškerou komercí a konzumním způsobem života a především pracovním zaměřením jejího táty, a když zjistil, že už není jenom polovinou poklidného páru, který rád poslouchá komorní hudbu a volný čas věnuje četbě kvalitní literatury, nýbrž otcem dvojčat, brzy shledal hlučně hektický provoz mladé domácnosti těžko snesitelným, zvlášť proto, že se v tom čase právě pokoušel dokončit svůj první román a bezpodmínečně potřeboval mít kolem sebe klid a ticho, a obvinil Nancy, že tu pohromu ještě zhoršuje, když mu ustavičně vyčítá, že jí soustavně komplikuje plnění mateřských povinností.

překlady

1. necítit žádný respekt vůči někomu/něčemu

   • angličtina: despise, contempt, scorn, disdain
   • francouzština: dédaigner, mépriser
   • japonština: 蔑む, 見下す, 見下げる, 卑しめる, 軽んじる, 軽蔑する, 軽侮する
   • latina: contemnere, despicere
   • němčina: verachten, missachten
   • ruština: пренебрегать

synonyma

1. opovrhovat

antonyma

1. vážit si, ctít

související

• pohrdání
• pohrdlivý
• pohrdnout
• pohrdavý
• hrdý
• zhrdnout