opus

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔpʊs]

dělení

• opus

podstatné jméno

skloňování (1)

• rod mužský neživotný

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	opus	opusy
genitiv	opusu	opusů
dativ	opusu	opusům
akuzativ	opus	opusy
vokativ	opuse	opusy
lokál	opusu	opusech
instrumentál	opusem	opusy

Poznámka: skloňování v mužském rodě neživotném převažuje nad nesklonnou variantou v rodě středním.

skloňování (2)

• rod střední
• nesklonné

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	opus	opus
genitiv	opus	opus
dativ	opus	opus
akuzativ	opus	opus
vokativ	opus	opus
lokál	opus	opus
instrumentál	opus	opus

význam

1. umělecké, nejčastěji hudební dílo
   • Byla to horká lázeň pro takového provinilce, jehož opus Skuherský podrobil kousavé, zdrcující kritice, která končila nezřídka krutým výsměchem.
2. (v hudbě) skladba nebo soubor skladeb mající v seznamu děl skladatele stejné pořadové číslo
   • Beethovenova slavná Symfonie č. 9 d moll, S Ódou na radost, opus 125

překlady

1. umělecké dílo

   • angličtina: work, opus
   • finština: opus
   • francouzština: opus m, oeuvre m
   • italština: opus m
   • němčina: Opus s
   • polština: opus m
   • ruština: произведение s, опус m
   • řečtina: έργο s
   • slovenština: opus m
   • španělština: opus, obra
2. —

synonyma

1. dílo
2. dílo, (zkratka) op.

související

• opusový
• opera

angličtina

výslovnost

• IPA: ['əʊpəs]

podstatné jméno

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	opus	opuses / opera

význam

1. opus
   • The painter's last opus was a dedication to all things living, in a surprising contrast to all of his prior work – Malířovo poslední opus bylo zasvěceno všemu živému, v překvapivém kontrastu k jeho vešekeré dosavadní tvorbě.

francouzština

výslovnost

• IPA: [ɔ.pys]

podstatné jméno

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	opus	opus

význam

1. opus
   • Mozart: Sonate pour deux pianos: 2eme mouvement. Opus K.448 – Mozartova Sonáta pro dvě piána, druhá věta, opus č. 448 dle Köchelova seznamu.

latina

podstatné jméno

• rod střední (neutrum)
• 3. deklinace

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	opus	opera
genitiv	operis	operum
dativ	operī	operibus
akuzativ	opus	opera
vokativ	opus	opera
ablativ	opere	operibus

význam

1. dílo, práce
   • Quilibet autem artifex intendit suo operi dispositionem optimam inducere, non simpliciter, sed per comparationem ad finem. – Každý tvůrce se snaží udělit svému dílu co nejlepší dispozici, a to nikoliv v absolutním smyslu, nýbrž ve vztahu k zamýšlenému účelu.

související

• opusculum
• opus est
• operari
• operabilis
• operatio
• operativus
• magnum opus
• ops
• opus Dei
• opera
• opera omnia

polština

podstatné jméno

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	opus	opusy
genitiv	opusu	opusów
dativ	opusowi	opusom
akuzativ	opus	opusy
instrumentál	opusem	opusami
lokál	opusie	opusach
vokativ	opusie	opusy

význam

1. opus

portugalština

výslovnost

• IPA: [ɔ. 'pʊʃ]

sloveso

význam

• postavil(a) jsem (se) proti, 1.osoba jednotného čísla indikativu minulého času prostého (pretérito perfeito) slovesa opor

související

• opor
• oposição

rumunština

sloveso

význam

• příčestí trpné slovesa opune

související

• opoziție

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-09-16, [cit. 2013-04-04]. Heslo opus.

externí odkazy

• Encyklopedický článek Opus ve Wikipedii