ostouzet

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɔstɔʊ̯zɛt]

dělení[editovat]

  • ostou-zet

varianty[editovat]

sloveso[editovat]

  • nedokonavé
  • intranzitivní

časování[editovat]

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas ostouzím ostouzíš ostouzí ostouzíme ostouzíte ostouzejí / ostouzí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
ostouzej ostouzejme ostouzejte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné ostouzel ostouzela ostouzelo ostouzeli ostouzely ostouzela
trpné ostouzen ostouzena ostouzeno ostouzeni ostouzeny ostouzena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný ostouzeje ostouzejíc ostouzejíce

význam[editovat]

  1. způsobovat někomu ostudu, hanobit, pomlouvat ho
    • Velmi rád slyšel, jak jej někdo ponižuje a ostouzí. Jestliže však mu lidé vzdávali čest, velice se trápil.[1]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 232.